Je čas vrátit se k normálu
Strach z covidu vyprázdnil na řadu měsíců čekárny. Nemoci, jejichž léčbu řada lidí z obav před onemocněním COVID-19 odkládala, však nečekají, až pandemie pomine. Dochází k zanedbání péče nejen o chronická onemocnění, ale i k odkládání život zachraňujících výkonů. Úbytek pacientů byl v posledních měsících zřejmý v téměř všech oborech. Ubylo i preventivních prohlídek a screeningových vyšetření. Nyní je čas vrátit se ke svým lékařům a o své zdraví začít o to více pečovat.
Jen do ordinací diabetologů došlo za dobu koronavirové epidemie o 30 procent pacientů méně než v období před covidem. Jak přitom odborníci varují, odkládání návštěv znamená větší riziko než samotný koronavirus. Diabetologové zároveň upozorňují, že jejich ordinace jsou bezpečné, a díky osobní kontrole umějí u pacienta zavčas odhalit zhoršení nemoci a zakročit, například nasazením nejmodernější léčby. Řada z pacientů „bez dozoru“ navíc přibrala při pandemii osm a více kilogramů, především kvůli nedostatku pohybu v lockdownu. A protipandemické restrikce se na diabeticích podepisují čím dál více. „Ukazuje se, že naši pacienti přibírají hodně na hmotnosti a jejich hodnoty krevního cukru se horší. Pacienti omezili pohyb a zhoršila se jejich životospráva, hůř jsou na tom také psychicky, protože se bojí a jsou ve stresu,“ říká prof. MUDr. Martin Haluzík, DrSc., přednosta Centra diabetologie IKEM. V Česku je více než milion diabetiků a čísla stále rostou. Za posledních třicet let se počet nemocných ztrojnásobil a podle odborníků jich v příštích deseti letech přibude dalších 250 000 až 300 000. Naprostá většina pacientů trpí cukrovkou 2. typu.
Nejen srdce v ohrožení
Během covidové pandemie došlo asi k 30procentnímu poklesu počtu vyšetření na urgentním příjmu kardiocenter, o 20 procent se snížil počet urgentních angioplastik při akutním infarktu myokardu. Podle lékařů je ale velmi nepravděpodobné, že by ubylo infarktů, naopak lze předpokládat, že ve vystresované populaci musel být počet infarktů přinejmenším stejný. O tom, že lidé zanedbali akutní péči, svědčí i to, že se opět objevily ty nejzávažnější komplikace ze zanedbaného, a tudíž ne včas léčeného akutního infarktu myokardu.
Data např. ukazují, že přibývá nemocných se srdečním selháním, dle odborníků je jich v ČR už okolo 300 tisíc. Na vině je často i nedostatečná péče po infarktu, ve které hraje důležitou roli spolupráce pacientů a jejich aktivní přístup k následné léčbě. Pouze pravidelné návštěvy lékaře a dodržování správného režimu mohou snížit riziko dalších infarktů a oddálit rozvoj chronického srdečního selhání. Odborníci upozorňují na nutnost důsledného sledování zdravotního stavu a dodržování pravidelných kontrol i v době pandemie. Zanedbání může mít fatální následky zejména u pacientů s kardiologickými onemocněními.
Problém se ale týká i celé řady dalších oborů. Například ani v gastroenterologii se tento propad péče zřejmě již nedožene. Strach z možnosti nákazy koronavirem ve zdravotnickém zařízení snížil loni na jaře počet pravidelných nebo prvních gastroenterologických prohlídek o celé dvě třetiny, na podzim o 20 procent. Dalším oborem, který zaznamenal propad počtu pacientů, je dermatologie. Těch, kteří si přišli nechat zkontrolovat znaménka a změny na kůži, bylo na jaře o třetinu méně než v předchozím roce.
Prevenci není radno podceňovat
Zpomalení či úplné zastavení se však týká i preventivních a screeningových programů. Podle analýz a zpráv z mamodiagnostických a screeningových center dochází v poslední době k zásadnímu poklesu účasti žen v preventivním mamografickém programu, a to o 15 až 20 procent. Pokračuje tak trend z minulého roku. Podle mínění lékařů řada žen chodí k vyšetření pozdě, a přibývá tak pokročilých nádorů. Přitom drtivá většina screeningových center normálně fungovala a funguje bez jakéhokoli omezení a objednací doby nebývají dlouhé. V případě omezení činnosti některého z center má navíc žena právo jít jinam, síť screeningových center je u nás velmi hustá. Například screening karcinomu prsu patřil dosud mezi nejúspěšnější preventivní programy a doslova zachraňoval životy. Úmrtnost klesla za dobu fungování screeningu o více než 31 procent.
„Každý měsíc, kdy se nepokračuje ve screeningu kolorektálního karcinomu, propadají sítem včasného záchytu stovky lidí. Ti se mohou v budoucnu potýkat s vážným nádorovým onemocněním. Stejně tak se může vymstít prodlužování termínů kontrol u chronických pacientů se střevními záněty,“ říká prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc., přednosta kliniky a primář Klinického a výzkumného centra pro střevní záněty ISCARE a první místopředseda České gastroenterologické společnosti. Programem screeningu karcinomu tlustého střeva dříve v Česku prošly ročně tisíce lidí. Diagnózu karcinomu tlustého střeva a konečníku si každoročně vyslechne více než 7 600 Čechů. Přitom jak prof. Lukáš upozorňuje, například pacientům se střevními záněty nehrozí riziko závažnějšího průběhu infekce – naopak, ti, co se léčí biologickou a biosimilární léčbou, jsou podle posledních vědeckých poznatků před těžším průběhem nemoci chráněni. Dokonce u nich často nákaza koronavirem probíhá asymptomaticky.
Během uplynulého roku si většina z nás zvykla řešit své zdravotní problémy vesměs přes telefon nebo počítač. Rychlý rozvoj zaznamenala nejen telemedicína, ale i třeba používání e-receptů. Pacienti začali významně více využívat různé aplikace ve svých mobilních zařízeních. Svůj zdravotní stav si řada z nich začala sama monitorovat např. pomocí nástrojů na https://kapitolyozdravi.cz/nastroje. Tato data se hodí i nyní, kdy je opět čas, aby se vraceli ke svým lékařům osobně. Nedílnou součástí úspěšné léčby jakéhokoli onemocnění je právě spolupráce s lékařem a dodržování jím doporučených opatření, ať se jedná o užívání léků, nebo o změnu životního stylu. Jak se odborníci shodují, dodržování obecných principů zdravého životního stylu pomáhá snížit mimo jiné i nebezpečí vzniku řady infekcí a zlepšit celkovou prognózu pacienta.
(kol)
