Lékařům se daří odhalit srdeční selhání včas

Stále více lidí, kterým selhává srdce, se dostává na ultrazvuk a ke kardiologům včas. Praktičtí lékaři, internisté a diabetologové totiž od letoška nově vyšetřují u rizikových pacientů krevní marker NT-proBNP.  Díky tomu odhalí problémy se srdcem dříve, než pacienti skončí v nemocnici. Včasně nasazená moderní léčba nemocné stabilizuje. Srdeční selhání bude jedním z hlavních témat XXXIV. výročního sjezdu České kardiologické společnosti, který se koná od 9. do 12. května.

Srdeční selhání trápí české kardiology nejvíce. Je totiž nejčastějším důvodem, proč lidé nad 65 let končí v nemocnici. Každý rok dalších 40 000 pacientů přibude. Celkem se s tímto onemocněním v ČR léčí kolem 400 000 lidí.

„Naše ordinace se na srdeční selhání specializuje. Pečujeme o 3 000 pacientů s touto diagnózou. Měření markeru NT-proBNP v rámci preventivních prohlídek u praktických lékařů se právě rozbíhá. Odhadujeme, že se do konce roku dočkáme přibližně 10% nárůstu nárůst pacientů s podezřením na selhání srdce, kteří k nám přijdou na doporučení praktických lékařů. Do budoucna bude třeba zajistit dostatečné kapacity v celé republice,“ říká MUDr. Jiří Veselý, který je členem výboru České asociace ambulantních kardiologů. Pokud má pacient zvýšený marker NT-proBNP, měl by podstoupit doplňující echokardiografické vyšetření u specialisty do 6 nebo 12 týdnů – podle výše hodnot. Za dodržení termínu všech vyšetření zdravotní pojišťovny lékaře bonifikují. „Pokud echokardiografie potvrdí srdeční selhání, je třeba co nejdříve nasadit účinnou léčbu, která srdci uleví. V současnosti jde nejčastěji o glifloziny,“ vysvětluje MUDr. Veselý, který zároveň provozuje kardiologické ambulance EDUMED.

Srdeční selhání nebolí a často se projevuje jen nenápadně – například únavou, dušností při námaze nebo otoky nohou. Mnoho lidí o něm proto dlouho neví. „Do nemocnice se pak dostanou až ve chvíli, kdy se stav výrazně zhorší, například při náhlé dušnosti nebo nahromadění tekutin v těle,“ popisuje předseda výboru České asociace srdečního selhání prof. MUDr. Jan Krejčí, Ph.D., FHFA, který je zároveň přednostou I. interní kardioangiologické kliniky FNUSA v Brně. Možnost preventivního měření markeru NT-proBNP u praktických lékařů, internistů a diabetologů podle něj bude znamenat výraznou úlevu pro nemocniční kardiologická oddělení, která se starají o nejtěžší pacienty. „Včas nasazená léčba dokáže stav pacientů stabilizovat a oddálit manifestaci potíží o řadu let – pacienti se tak do nemocnice vůbec nemusí dostat,“ dodává prof. Krejčí.

Podle lékařů zdravotní systém ušetří ročně miliony korun na hospitalizacích. Uleví se také přetíženým kardiologickým oddělením, a především samotným pacientům, kterým tento přístup zachrání život a prodlouží dobu strávenou ve zdraví.

Marker NT-proBNP se vyšetřuje z kapky krve u lidí ve věku 50 let se dvěma rizikovými faktory srdečního selhání a u osob nad 60 let alespoň s jedním rizikovým faktorem.

Více informací je k dispozici na https://www.instagram.com/cestikardiologove/.